Kde a kdy se poprvé vyrobila medovina? Ano, to je přesně ta otázka, na kterou nikdo nezná přesnou odpověď a je téměř jisté, že ji nikdy nikdo ani znát nebude. Odhaduje se, že objev alkoholu získaného kvasným procesem, a nejpravděpodobněji na bázi medu, je spojen nejpozději s neolitickou revolucí, tedy někdy cca 15 tisíc let zpátky, ke konci starší doby kamenné. Předpokládá se, že medovinu člověk objevil záhy po počátku sběru medu od lesních včel. Snad prý se dešťová voda dostala do dutiny ve stromě, kde po včelách zůstal med nebo do nějaké keramické nádoby, v které člověk med uchovával. Díky divokým kvasinkám muselo nevyhnutelně dojít ke zkvašení medového roztoku. Občas zachutnalo, občas ne, ale účinky alkoholu byly jistě velmi rychlé a opojné a neunikly další zvědavosti a experimentům. Medovina byla něco neuvěřitelného a často je proto označována jako nápoj bohů.

Zmínky o medovině ve světě

Zmínky o nízkoalkoholických nápojích z medu lze najít snad ve všech civilizacích dávných dob. Zmínky pochází z Afriky - královna Makeda ze Sáby darovala králi Šalamounovi etiopskou medovinou označovanou T'ej. Tradice výroby se v Etiopii kupodivu uchovala i do současnosti a to v opravdu velkém rozsahu. V indických textech - sanskrtské spisy Rgvéda - se zmiňuje výroba různých druhů medovin. V Číně sice znali výrobu alkoholických nápojů, zbytky medu se v nádobách našly spolu s rýží i ovocem. Písemné doklady o výrobě medoviny však nejsou. Také národy střední i jižní Ameriky holdovali kvašeným nápojům na bázi medu, obilí a ovoce, zejména pro náboženské rituály. Řekové a Římané tolik medovině neholdovali, protože ji považovali za barbarský nápoj, ale zato si medem doslazovali víno. Největší obliby měla medovina u Slovanů, Keltů, Germánů a celkově severských národů. Najdeme spousty zmínek v literatuře: Mead halls, síně Valhalla, Canterburské povídky, irská královna Medb atd. Medovina měla své místo na všech rodinných oslavách, svatbách a jiných setkáním a společenských událostech, ale i při významných událostech panovníků a králů. Byla tedy po dlouhá staletí užívána napříč všemi vrstvami společnosti.

V našich končinách se ve středověkých pramenech otáčí jeden soudek medu (medoviny) za druhým při každé příležitosti. Výroba medoviny zažívala největšího rozmachu kolem 12. století n.l. a v západních Čechách byla významným exportním produktem. Utlumoval ji od 15. století rozmach vinařství a nejtěžší ránou pro včelařství a výrobu medoviny byla Třicetiletá válka.

Medd, méz, midus, mjod, hidromel...

Rozšíření medoviny dokládá i jazyková stránka. Označení medoviny v různých indoevropských jazycích je velmi podobné. Často se používalo stejné označení pro med i medovinu. Původně vycházelo ze slova melit pro med a medhu jako označení pro medovinu a alkoholické nápoje. Maďařsky méz, finsky mesi anebo simaťa hunaja, kde je zase podobnost k anglickému honey či německému honig označení pro med. Velština používá mél a medd. Bretonština zná mel a mez. Současný anglický výraz pro medovinu mead je také odvozený od medhu přes meodu. Německý met také odkazuje na společný kořen. V holandštině najdeme mede. Dánsky a norsky je medovina mjød, švédsky mjöd, islandsky mjödur. Litevština používá midus, lotyština medus a ruština mjod. 

Takovou docela jazykovou kuriozitou je označení medovina v češtině a slovenštině či honigwein v němčině anebo honeywine v angličtině, kdy se vlastně až v době rozšíření výroby a konzumace vína z hroznů zpětně začaly medoviny označovat jako "medová vína". Někdy v celku zábavná poština zase používá pro medovinu označení miód pitny (pitný med). Tam se netrápili vymýšlením jednoho slova.

Odlišný název pro medovinu najdeme v jazycích, které byly ovlivněny latinou a kde výraz pro medovinu vychází z kořene hydromeli - hydro voda a mel jako med. V italštině najdeme výraz idromele, ve francouzštině hydromel a španělštině hidromiel.

Jak vypadala a chutnala první medovina

První medovinu, kterou člověk pil, by šlo nejlépe přirovnat k takzvaným sezónním medovinám (session mead), které jsou nízkoalkoholické a jemně perlivé. Sladkostí se však mohou velmi lišit. Mají cca 4-10% alkoholu. V moderní výrobě se lahvují většinou brzy po dokvašení a v lahvi pracují a dozrávají. Proto budou chutnat jinak čerstvé a výrazně jinak po delší době. Je u nich typický zákal, usazenina na dně a logicky tedy odpadá požadavek na čirost takové medoviny. Ale třeba naše legislativa takový druh medoviny vůbec nezná, v Česku se ani nevyrábí, byť je to určitě ten nejstarší druh medoviny.

Takové "živé" medoviny vám do Medovinárny vozíme převážně ze Španělska a během září 2023 je opět budeme mít skladem.

V dnešní době je u medoviny klíčová vůně, ale zejména chuť. V dávné minulosti tomu ale tak úplně nebylo. Důležitý byl alkohol a pokud by chuť čisté medoviny netěšila plně chuťové pohárky, přidaly se do medoviny nejrůznější koření nebo byliny k dochucení a překrytí případných vad. Často se základ medoviny kombinoval i s ovocem a šťávami. Jen pro ty nejdůležitější příležitosti a slavnostní události se nechávala medovina dlouhodobě vyzrávat a vyráběla se pod pečlivým dohledem a pak byla čirá jako ji známe dnes.

Medovina se v dávné době vyráběla téměř po celém světě, ale ne všude se tradice její výroby zachovala. Medovinu v mnohých částech světa postupně upozadilo či zcela vytlačilo víno a pivo a posléze i destiláty. Nejvíce se tradice medoviny uchovala ve střední Evropě - Česku, Slovensku, Polsku, ale i třeba v již zmiňované Etiopii nebo Střední Americe.

Tipy na zajímavé medoviny z Medovinárny

Nejlepší sezónní nízkoalkoholické medoviny najdete od

Když jsem zmínil, že použití koření a bylin bylo při výrobě medoviny v minulosti téměř samozřejmé, mohu vám doporučit tento zajímavý set kořeněno-bylinných medovin:

Mezi medovinami, které se vracejí k historickým receptům, bych určitě zmínil

O historii medoviny by se dal napsat mnohonásobně delší článek, možná i menší publikace. Tak třeba zase někdy jindy. Je také ale pravděpodobné, že na témata navážeme v některém z dalších mýtů. Těšíte se? Za několik týdnů budu zpět s dalším tématem!

Krásné opojné medovinové dny přeje

Jiří Pouček
Hlavní medovinárník Medovinárny

Obrázky k článku